Termíny řezu jednotlivých druhů ovocných dřevin
Jádroviny
Jádroviny (jabloně, hrušně, kdouloně a další) řežeme hlavně v předjaří - zimní řez. Nejčastěji zimní řez provádíme v únoru až březnu, ale je možné ho provádět ihned po skončení velkých mrazů. Pokud bychom tento termín nestíhali nebo by nám z nějakého důvodu nevyhovoval (velké produkční sady), je možné řezat jádroviny, jakmile ze stromů opadá listí.
Jestliže očekáváme nadúrodu ovoce, je vhodné provést během června probírku plůdků a zároveň odstranit nové mladé letorosty "vlky", které odčerpávají živiny potřebné pro vývoj zdravých plodů a nepropouští světlo a vzduch do koruny. Letorosty ještě nejsou zdřevnatělé a je možné nežádoucí "vlk" vytrhnout. Při vytržení dochází k odstranění báze a letorost pak hůře obrůstá.
Pro lepší vybarvení plodů a k omezení hořké pihovitosti plodů a zbrzdění růstu u vzrůstných stromů je možné použít pozdně letní řez během měsíce srpna (začátek září). Z pravidla platí čím větší úroda, tím slabší řez (odřezáváme méně větví).
Peckoviny
Peckoviny (třešně, višně, broskvoně, meruňky, slivoně) řežeme zásadně v době vegetace. Řez provádíme buď později na jaře, od začátku kvetení do doby po odkvětu, nebo během sklizně či těsně po ní. Zpravidla tento řez spadá na měsíce červenec a srpen (v teplejších lokalitách i začátek září).
Pro broskvoně se řez v období květu jeví jako vhodnější, neboť výskyt klejotoku u tohoto druhu bývá nižší.
V žádném případě neprovádíme řez peckovin v zimním období, jelikož tento řez podporuje výskyt klejotokové rakoviny a dalších chorob tolik typické pro třešně, meruňky a broskvoně.
Skořápkaté ovoce
Mezi skořápkaté ovoce řadíme hlavně ořešák vlašský (královský) a lísku obecnou.
Ořešáky řežeme vždy v období vegetace stejně jako peckoviny. Nejvhodnější doba pro řez je v pozdním jaru až začátkem léta – konec května až červen (červenec). V tomto období, kdy letorosty dosahují délky 5-12 cm, již nehrozí silný mízní tok, který by zbrzďoval hojení vzniklých ran. Při řezu se snažíme vyhnout vysokým teplotám, které zpomalují hojivé procesy. Dříve doporučovaný řez po opadu listů se ukázal jako nevhodný. Řezné rány se nemohou zahojit a na jaře dochází k výronu mízy, který strom oslabuje. Častěji pak dochází k napadení dřevokaznými houbami.
Líska obecná se nejčastěji pěstuje jako keř, případně jako stromek. U tohoto druhu stačí v intervalu 3-4 let provádět zdravotní řez a to v období února až března.
Drobné ovoce
Do drobného ovoce patří rybíz, angrešt, maliník, ostružiník, a dále vinná réva, borůvky (kanadská, kamčatská), brusinky, aktinidie (kivi), černý bez a další. Nejvhodnější doba jejich řezu je v období, kdy už přešly silné mrazy, tzn. únor až začátek března. Hlavně rybíz, angrešt i réva velmi brzy na jaře raší a mohlo by to vlastní řez komplikovat (u révy silný mízotok a u rybízu s angreštem nebezpečí vylamování narašených květních pupenů). Pokud bychom tento termín nestihli, je možné provést řez rybízu a angreštu v létě během sklizně nebo co nejdříve po sklizni (rybíz, angrešt, ostružiník, maliník), tzn. červenec – srpen (září).
Zdroj:
· Blažek J. a kol.:Ovocnictví, 1998;
· Bischof H, Sus J., Řez ovocných stromů a keřů, 2010.