Hodnocení dřevin

Hodnocení stromů má dát základní informace o stavu stromu a pomocí něho rozhodnout, jak s danou dřevinou naložit. Je nutné zjistit, jaký je její biologický stav a jak je na tom po statické stránce. Na základě tohoto zjištění je možné nastínit vývoj jejího stavu do budoucna. Při tomto hodnocení je přihlédnuto k estetické a ekologické stránce. Důležitým kritériem při posuzování stromů je jejich bezpečnost. Při posuzování stromů se nejčastěji používá termín – provozní bezpečnost. Tímto termínem rozumíme takový stav, kdy celý strom nebo jeho část nehrozí pádem. Udává tedy míru stabilnosti stromu a jeho pravděpodobnost selhání. Nahodilý pád stromu nebo jeho části však nelze nikdy vyloučit. Je ovšem třeba toto riziko minimalizovat.

Při posuzování stromu přihlížíme ke komplexnímu posouzení samotného stromu a jeho bezprostředního okolí. Sledujeme jeho růstové odchylky (na kořenech, kmeni, koruně), náklon jeho kmene, poškození dřevokaznými houbami a škůdci, poškození kmene automobilismem, vandaly, solí apod. Kontrolujeme i nejbližší okolí stromu, hledáme stopy po nedávné stavební činnosti a všech ostatních činností, které by mohly mít negativní vliv na stav stromu. Nezbytností je posouzení případných míst, kam by měl strom, nebo jeho část, spadnout.

Součástí posuzování může být i oceňování dřevin podle metodiky AOPK ČR nebo vyhláška č. 3/2008 Sb. (oceňovací vyhláška), která doplňuje některá ustanovení zákona číslo 151/1997 Sb. Při oceňování bereme v úvahu druh dřeviny, její stáří, zdravotní stav a její vitalitu, poškození dřeviny; místo, kde dřevina roste a její celkový pěstební stav. Veškeré charakteristiky jsou variabilní a záleží na místě růstu stromu. Ten samý jedinec (ve všech vlastnostech identický) rostoucí na vesnici bude mít jinou hodnotu než jedinec rostoucí třeba v historické zahradě.